Tracklist: 1. Za Intro, 2. Martyrial Girl$, 3. Life Goes On feat. Oh Land, 4. Stereo Hearts feat. Adam Levine, 5. Solo Discotheque (Whiskey Bitness), 6. Holy Horseshit, Batman, 7. Ass Back Home feat. Neon Hitch, 8. Nil-Nil-Draw, 9. Lazarus, Ze Gitan, 10. The Fighter feat. Ryan Tedder, 11. Kid Nothing And Never Ending Naked Nightmare

Vydavatel: Warner Bros., Decaydance, Fueled by Ramen

Datum vydání: 15. 11. 2012 (US), 27. 2. 2012 (UK), 12. 3. 2012 (CZ)

Žánr: Pop rap, rap rock, alternative hip hop

Pilotní singl: Stereo Hearts feat. Adam Levine,

Ass Back Home feat. Neo Hitch (2nd), The Fighter feat. Ryan Tedder (3rd)

Nové album Gym Class Heroes je pokračováním alba z roku 2005, "The Papercut Chronicles", tedy alba z dob, kdy ještě ve světě pop music teoreticky nic neznamenali, ale začali se teprve probouzet. Gym Class Heroes se o světový průlom zasloužili s hitem "Cupid's Chokehold", který se objevil jako jeden ze singlů další řadovky "As Cruel as School Children" /2006/.

Mezi předposledním albem "The Quilt"/2008/ a novinkou "The Papercut Chronicles II" byla tříletá přestávka - Tři roky, mezi kterými se stačila vyrojit i sólová deska nejvýraznějšího člena, frontmana kapely Travie McCoy. Zatímco předposlední deska "The Quilt" /2008/ nabídla jediný výrazný hit "Cookie Jar", nová deska jich nabízí podstatně více, i přesto se ale jedná o daleko slabší desku - ne kvalitně, ale na základě pozic v prodejních hitparádách i celkových prodejů desky. Čím to je, že by o hrdiny přestal být takový zájem?

Na nové desce se objevuje velká škála hudebních stylů, kromě popu, hip hopu a rapu se dostáváme i k rap rocku. Album "The Papercut Chronicles II" se totiž vrací do dob, kdy Heroes začínali. Travie v rozhovoru uvedl, že album pojmenovali s příčeskem "2" proto, že se definitivně vrací k základům kapely, "čtyři chlápci sedící v místnosti dělající organický, temný metal." Co se týče metalové části - nejsme si až tak jisti, že ji na albu objevíte, lekhé náznaky možná ano, co bylo ale cílem desky je rozhodně zapomenout na poslední album "The Quilt" /2008/, které nebylo pro kapelu žádným příznivým přínosem.

"Rozhodli jsme se, že jako první učíníme štastnými sami sebe, jako druhé naše přátele a jako třetí ostatní svět. A to je náš recept na úspěch." tvrdí Travie McCoy, který tak dává radu začínajícím umělcům, kteří chtějí opakovat úspěchy Gym Class Heroes. Ještě před vydáním - v listopadu loňského roku to vypadalo na velmi slibné album, naději kouzlil zejména první singl "Stereo hearts", poté i další hity s Neon Hitch, či Ryanem Tedderem ale i významní producenti Benny Blanco či Pete Wentz z Fall Out Boy. Zklamání přišlo poté, co se v USA neumístilo ani v nejlepší padesátce, v Británii pak jen tak tak v nejlepší stovce, #95. Travie poukazuje s novým albem i na jejich hudební vzrůst, jehož důsledkem je vytvoření tohoto alba a vytvrvalost. "Je to přirozený vývoj, s každým dalším albem" dodává Travie.

Dá se říci, že novinka Gym Class Heroes je jen jakýmsi "dozněním" vybrací sólového alba "Lazarus /2010/ Travie McCoy a to je rozhodně škoda. Nové album Gym Class Heroes nezní vůbec tak špatně, jak se na první pohled zdá. Pod laciným a nijak zajímavým obalem alba se totiž skrvá docela fajn muzika a když "fajn muzika", tak rozhodně žádný podprůměr.

________________________________________________________________________________________

Skladba po skladbě: Album otevírá po temnějším, informativním intru "Za Intro", možná až rozpačítá skladba "Martyrial Girl$", od které moc nevíme co očekávat, chvílema zní i jako rap/rockový nášlap Freda Dursta z Limp Bizkit. Je jakousi směsicí všeho možného co byli kluci schopni smíchat dohromady a takové je i celé album. Album, které není ani popové, ani rockové, ani nijak blíže přesně definovatelné. Album do pohody, nepohody.

"Příjemná zamilová skladba, zabalená v nápadným komerčním balíčku", to je pilotní singl "Stereo Hearts". "Mé srdce hraje stereo, bije pro tebe, tak poslouchej bedlivě. Poslouchej mé myšlenky v každé té notě, udělej mě tvým rádiem, pusť si mě hlasitěji, když se cítíš "down". Ta melodie byla určena pro tebe, .. zpívej spolu s mým stereem." Skladba je důkazem, že o hrdiny rozhodně nepřestala mít zájem rádia, ani ta česká. Singl vyšperkoval i charismatický a šarmantní kouzelník Adam Levine z Marron 5 se kterým to - světě div se, vždy funguje.

Naší pozornosti neunikla a příjemnému uspokojení přispěla i rap/popová funky "Nil-Nil-Draw", která se společně s podobně znějící skladbou "Lazarus, Ze Gitan" staví do čela nejlepších skladeb alba. Bubny, kytara, rap a zpěv Travieho si skvěle hrajou do noty, obohacují je i velmi silné refrény, ostatně jako každou skladbu na albu. Druhý oficiální singl "Ass Back Home" s Neon Hitch možná na první dojem působí jako hodně 'happy skladba' s veselým příběhem, opak je ale pravdou. "Nevím, kam chodíš, Nebo kdy se vrátíš domů. Nechala jsem klíče před dvěřmi pod rohožkou, pro šanci, držet tě blízko. Nevím, kam chodíš.. proste se vrať se svým zadkem zpátky domů", zpívá Neon v refrénu a píseň je v podstatě o lásce na tisíc kilometrů. "Řekl jsem ti, že to nebude trvat dlouho, bylo to koncem listopadu a prosinec je téměř pryč" pokračuje Travie. Ono na ten happy-end ale nakonec přecijen dojde, na uplném konci skladby totiž zazní "I Am Home, Baby!".

Ve skladbě "Holy Horses**t, Batman!!" řeší otázku Boha a rapová óda se rázem otočí do kytarového sóla, zatímco "Solo Discotheque (Whiskey Bitness)" si postěžuje na osamělý tanec životem "I am by myself and I am dancing all alone. The is no one there." Když zavřu oči, je to ten okamžik kdy ji vidím. Ale pak se rozsvítí světla a nikdo tam není."

Titulu nejemotivnější skladbou alba neunikně přímo mířená střela "The Fighter". "Mel jsi někdy pocit, že vlak tvých myšlenek vykolejil?" Příběh o velkém příběhu, o velkém rváči a pokud se podíváte na video, dojde na konci i na slzy. Aby ne, tady se podepsal svým rukopisem Ryan Tedder. Sladkou skladbou alba je i "Life Goes On" s dánskou zpěvačkou Oh Land. Sice žádná světoborná skladba - ale cukřík, který je stejně sladký jako asistence Lily Allen ve skladbě "5 O Clock" rappera T-PAIN, nebo Rihanna v hitu "Love The Way You Lie" Eminema. Závěr alba "Kid Nothing And The Never-Ending Naked Nightmare" je neuvěřitelně příjemná tečka za celým albem a hned se do nás pustila chuť si album pustit znova. Těžko blíže definovatelná, ale na závěr hodně zvláštní rap/ rocková, možná temná, metalová (?) skladba, která by sedla kdejaké tvrdší kapele.

Nejlepší skladby na albu: Vítězná The Fighter, Nil-Nil-Draw, Lazarus Ze Gitan

Pohled ze světa: Jody Rozen z populárního magazínu Rolling Stone nazval album "Nejnezajímavějším a nejnepovedenějším kouskem roku" s odkazem na Travieho jako "směšného a nešikovného MC". To byl ale opravdový extrém, album získalo dokonce pouhých 1,5/5. Nadruhou stranu - na stránkách Artist Direct získali 5/5 a dodatkem "Vítejte na jejich nejlepším albu a na vůbec nejlepším albu tohoto roku". Pozitivně hodnotil též server Billboard, Entertainment Weekly i Alternative Press: "Kompromis je obvykle v hudbě sprosté slovo, ale tady je ten, který opravdu funguje."

Gym Class Heroes nahráli za svoji první dekádu 5 desek, "The Papercut Chronicles II" ale rozhodně není nejslabším kouskem. Možná se svět zbláznil a já jsem letadlo, ale deska je opravdu velmi zajímavá co se týče jednotlivých skladeb, i celého konceptu alba. Deska možná není světová, ale kdo řiká, že být musí? Recept Travieho co se týče nového alba moc nevyšel, z Travieho se "Billionaire" také nestane, ale pořád zůstáváme u skvělého alba loňského (US)/ letošního (EU) roku. Hodnocení tedy necháme čistě na Vás, uz naší strany Vám můžeme album jen vřele doporučit.

Deluxe verze alba: Závěrem ještě deluxe verze alba, která obsahuje dva remixy "Stereo Hearts". Soul Seekerz Retronica Radio Edit a vynikající dubstep remix Dillon Francis Radio Edit.